kap06 Penitenciární a postpenitenciární práce

SHRNUTÍ POZNATKŮ ČHV A NAVRHOVANÉ ZMĚNY
Kontinuální sociální práce a její realizace
Sociální kurátoři, kurátoři pro mládež, streetworkeři, sociální asistenti
Spoluúčast sociálních kurátorů na realizaci programů přípravy na propuštění
Problematika bydlení
Střediska výchovné péče
Úřady práce
Finanční výpomoc
Okruhy administrativního charakteru
Metodické vedení MPSV, organizace postpenitenciární péče

Následující kapitola shrnuje poznatky ČHV v oblasti působení odborných pracovníků vězeňské služby a okresních úřadů na osoby obviněné ze spáchání trestného činu, odsouzené a propuštěné z výkonu trestu, které by mělo napomáhat výchovnému efektu trestního řízení a trestu a úspěšnému navracení těchto osob do společnosti. Penitenciární a postpenitenciární práce probíhá v několika rovinách a za spolupráce řady státních a nestátních institucí. ČHV ve svém projektu zaměřil svou pozornost na nejzákladnější okruhy a problémy v této oblasti.

Kvalitní postpenitenciární práce musí vycházet z kontinuální sociální práce sociálního kurátora v návaznosti na činnost dalších úřadů, organizací a institucí (soudy, úřady práce, léčebná zařízení, diagnostické a výchovné ústavy apod.), jejich vzájemné spolupráce a komplexního působení na klienta s cílem jeho sociální rehabilitace. ČHV na základě monitorování a zkušeností konstatuje, že terciální prevence - postpenitenciární práce - bývá na okraji zájmu státní správy a konkrétní osoba, klient, na posledním místě.

Shrnutí poznatků ČHV a navrhované změny

Kontinuální sociální práce a její realizace

Kontinuální sociální práce je výsledkem rozsáhlé transformace systému sociální politiky a nahrazuje speciální (zvláštní) péči o osoby, které se vrátily z výkonu trestu odnětí svobody, tzv. postpenitenciární péči. Práce s klientem začíná již od první fáze trestního řízení na svobodě, pokračuje v době výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a také následně po výstupu z věznice.

ČHV konstatuje, že kontinuální sociální práce, jejímž cílem by mělo být řešení problémů s dostatečným předstihem před propuštěním z věznice, je na mnohých okresních resp. obvodních úřadech prováděna pouze formálně. Návštěvy sociálních kurátorů ve věznicích jsou ojedinělé. Tento negativní jev pramení ze špatné informovanosti kurátorů a jejich vedoucích pracovníků o zásadním významu kontinuální sociální práce, dalším důvodem je nedostatek odborného personálu na okresních a obvodních úřadech, chybějící finanční prostředky a technické zabezpečení (na služební cesty do věznic např. nejsou k dispozici služební vozy) a také absence metodických pokynů ze strany MPSV ČR k specifickým úkonům pro kurátory, ale i pro vedoucí pracovníky příslušných referátů okresních úřadů.

Kontinuální sociální práce je z těchto důvodů prováděna nedůsledně a nekvalitně. Sociální kurátor, který bývá na odboru/referátu jeden, řeší jen nejzákladnější problémy příchozích klientů; není v jeho možnostech se dostatečně zaměřit na skupinu prvotrestaných, případně provádět depistážní návštěvy ve věznicích. Běžnou praxí v kontinuální práci ze strany úřadů a VS ČR je bohužel nerespektování důvěrnosti osobních údajů klientů.

Doporučení:
- Personálně a kompetenčně posílit postavení sociálních kurátorů na okresních a obvodních úřadech (vyhláška MPSV ČR o provedení zákona o sociálním zabezpečení č. 182/1991 Sb.).
- Kvalitně provádět kontinuální sociální práci ve všech fázích trestního řízení.
- Uskutečňovat pravidelné návštěvy ve věznicích, aby mohly být včas podchyceny a řešeny významné problémy, vytvářet terapeutické vztahy s klienty.
- Dále provádět depistážní návštěvy věznic zaměřené na snížení agresivity, tenzí a nejistoty (převážně ve výkonu vazby) a zamezení sociální izolace ve věznici.
- Pověření pracovníci MPSV ČR by měli poskytnout informace o nezbytnosti a podstatě kontinuální sociální práce vedoucím sociálních referátů/odborů.
- Vzhledem k omezeným finančním možnostem České republiky je vhodné aktivněji spolupracovat s neziskovým sektorem, který je v současnosti jako jediný schopen poskytnout okamžitou pomoc (azylové domy, Armáda spásy, Charita aj.).
- Věnovat zvýšenou pozornost dodržování zákona na ochranu osobních údajů v informačních systémech (zákon č. 256/92 a č. 106/99 Sb. o svobodném přístupu k informacím) a poskytování výkladů k uvedeným zákonům.

Sociální kurátoři, kurátoři pro mládež, streetworkeři, sociální asistenti

Sociální kurátor je nezastupitelnou osobou v průniku a návaznosti penitenciární a postpenitenciární práce. Je specializovaným odborným pracovníkem, který poskytuje poradenskou a socioterapeutickou službu a pomoc při překonávání obtížných životních situací občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, občanům ve výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody, po výstupu z výkonu trestu, lidem závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, osobám žijícím nedůstojným způsobem života aj. Tato služba je součástí systému sociální pomoci a intervence, sloužícího k ochraně společnosti před sociálně patologickými jevy, a vyžaduje vysokou úroveň odborných znalostí i zvládání značného duševního a emocionálního zatížení.

Je vyloučeno, aby funkce sociálního kurátora byla kumulována s jinými činnostmi, jako např. agendou civilní obrany, vystavováním průkazek TP/ZTP nebo kontrolní činností sociálních ústavů apod.

Vzhledem k specifičnosti problematiky práce sociálního kurátora a kurátora pro mládež a významu sekundární a terciární prevence považuje ČHV za nevhodné nejednotné organizační začlenění těchto kurátorů. Je nevyhovující, aby sociální kurátor byl začleněn např. do oddělení péče o dítě či doplňkové péče.

Ke zřizování funkčních míst sociálních asistentů a streetworkerů do praxe dochází v nedostatečné míře a s velkými problémy. Jde o důsledek nepochopení smyslu a potřebnosti jejich práce.

ČHV dospěl k závěru, že pokud dochází ke snižování počtu zaměstnanců na jednotlivých OkÚ a ObÚ, děje se tak na úkor počtu pracovníků sociálních referátů/odborů, a to především u funkcí kurátorů pro mládež a sociálních kurátorů. Oblast sekundární a terciární prevence je ze strany vedoucích pracovníků úřadů podceňována.

Doporučení:
- V rámci okresních resp. obvodních úřadů vytvářet samostatná oddělení sociální prevence, příp. sociální intervence - specializovaná pracoviště v oblasti sekundární a terciální prevence se začleněním kurátorů pro mládež, sociálních kurátorů a sociálních asistentů.
- Personálně a kompetenčně posílit funkce sociálního kurátora.
- Nesnižovat stav kurátorů pro mládež.
- Nekumulovat funkce sociálního kurátora s dalšími činnostmi.
- Vytvářet funkční místa sociálních asistentů a streetworkerů, příp. je personálně posílit.

Spoluúčast sociálních kurátorů na realizaci programů přípravy na propuštění

Sociální kurátor není v současné době začleněn do systému kontinuálního resocializačního působení při realizaci programu přípravy odsouzených na propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Pozitivní je dobrá spolupráce kurátorů a sociálních pracovníků věznic, kteří si iniciativně vyměňují a poskytují informace. Tím kurátoři suplují nedůslednou práci svých metodiků, VS ČR a MPSV ČR.

Doporučení:
- Zapojit sociální kurátory do individuálních programů zacházení s odsouzenými. Předpokladem je, aby se sociální kurátor v daném regionu stal členem komise věznice, která stanovuje programy zacházení s odsouzenými. Současný stav komplikuje efektivní výkon jeho funkce.
- MPSV ČR by mělo lépe zajistit přísun aktuálních metodických pokynů a informací pro sociální kurátory.
- ČHV považuje za žádoucí, aby dotčené orgány periodicky pořádaly společné pracovní semináře pro sociální kurátory, kurátory pro mládež a sociální pracovníky VS ČR.

Problematika bydlení

Ze strany obecních, místních a obvodních úřadů je nedostatečně řešena problematika ubytování osob bez přístřeší - dochází k přesouvání kompetencí z místních na okresní úřady. Není dostatek ubytovacích zařízení, azylových domů a domů "na půli cesty". Narůstá počet lidí s fiktivním bydlištěm a vystěhovaných osob a jen výjimečně obec zajišťuje možnost náhradního a okamžitého ubytování. Převažuje absence bezplatného právního poradenství pro klienty kurátorů. Kurátor supluje práci právníka, ale mnohdy psychologa i psychoterapeuta.

Doporučení:
- Zřizovat více ubytoven pro osoby bez přístřeší, sociální byty, domy "na půli cesty" (zejména ubytování pro mladé, kteří se vracejí z ústavní či jiné výchovy).
- V každém regionu zajistit bezplatné právní a psychologické poradenství pro klienty kurátorů a jejich rodiny.
- Propojit a prohloubit spolupráci s nestátními a neziskovými organizacemi.

Střediska výchovné péče

Existence středisek výchovné péče na okresech je výjimečná - ve většině případů jsou tato zařízení zřizována nestátními neziskovými organizacemi. Hlavní město Praha má v této oblasti dostačující zastoupení jak ve státní, tak i v nestátní sféře. Problém se zřizováním středisek je zatím např. v oblasti severních Čech.

Doporučení:
- Zřizovat střediska výchovné péče a léčebně-výchovné péče na okresech a další návaznost na odbornou péči jako mezistupeň ústavní ochranné péče dle vládního usnesení č. 209/1997. 

Úřady práce

Ačkoliv zákon stanoví povinnost úřadů práce věnovat zvýšenou pozornost občanům, kteří mají ztíženou možnost uplatnění na trhu práce, praxe je diametrálně odlišná. Dle vyjádření dotazovaných sociálních kurátorů chybí na úřadech práce specializovaní pracovníci pro nepřizpůsobené občany a pro určité rizikové, okrajové skupiny obyvatelstva. Kurátoři jsou v tomto ohledu praktickou situací svých klientů nuceni suplovat práci úřadů práce jako zprostředkovatelů zaměstnání. To se týká zejména regionů s nižší mírou nezaměstnanosti. Úřady práce jsou často k problémům této skupiny obyvatelstva zcela lhostejné. Žadatelům o práci jsou nabízena místa, která jsou již obsazená, nebo pro tyto uchazeče vůbec nevhodná (např. z důvodu požadovaného výpisu z rejstříku trestů). Lidé propuštění z výkonu trestu se stávají neumístitelnými, i když většina z nich by byla schopna uživit se vlastní prací.

Doporučení:
- Věnovat pozornost problematice zaměstnanosti marginálních skupin, vzhledem k tomu, že je prioritou v jejich socializaci.
- Vyvíjet součinnost kurátorů a pracovníků úřadů práce.
- Iniciovat pracovní příležitosti s možností okamžité výplaty mzdy.

Finanční výpomoc

Vzhledem k narůstající inflaci od roku 1991 je zřejmé, že finanční výpomoc (vyhl. č. 182/91 Sb.) ve výši 1 000 Kč je pro klienty sociálního kurátora nedostačující. Pokud ve výkonu trestu nepracují (tj. ve většině případů) a dochází ke kumulaci problémů bytových, zdravotních, rodinných a pracovních, je jejich začlenění do společnosti velmi obtížné. Klientům je třeba poskytnout takovou finanční částku, která by jim umožnila uhradit alespoň počáteční administrativní výdaje a zajistila jim nutné prostředky na překonání prvních několika dní po propuštění, tzv. "krize prvního dne". Jinak se společnost vystavuje riziku okamžité recidivy ze strany propuštěného v důsledku dezorientace a zoufalé sociální situace.

Doporučení:
ČHV doporučuje v odůvodněných případech finanční částku navýšit, případně umožnit opakované vyplacení této částky. V některých případech je finanční výpomoc jediným důvodem návštěvy u sociálního kurátora a stává se tudíž významným iniciačním faktorem pro následnou sociální práci a pomoc.

Okruhy administrativního charakteru

Vzhledem k nárůstu trestné činnosti v ČR považuje ČHV za velmi nedostačující stávající počet kurátorů pro mládež a sociálních kurátorů. Počet klientů na jednoho kurátora se pohybuje v rozmezí od 100 do 300 osob ročně, s přihlédnutím k rozdílným lokalitám podle hustoty obyvatel, výskytu kriminality, kumulace osob v hmotné nouzi, bezdomovců a nezaměstnaných.

Vzhledem k tomu, že ze strany MPSV ČR nejsou dány jednoznačné pokyny ani metodika průběžného vedení statistické evidence, dochází ke zkreslování a k nepřesnostem v konečných statistických údajích (roční výkaz evidence marginálních skupin obyvatelstva). ČHV se s takovýmto nejednotným vedením evidence rejstříků běžně setkával a zaznamenal, že např. nedochází k rozlišení výstupu z vazby a z výkonu trestu, není evidován a sledován pohyb klientů v rámci výkonu vazby a výkonu trestu, případně dochází i k tomu, že je tzv. "hlášenka" o pohybu klienta zaznamenána jako navýšení počtu klientů kurátora apod.

V administrativní spolupráci s VS ČR nastalo v poslední době určité zlepšení. Hlášenky změn jsou zasílány rychleji a jsou uváděny vesměs správné údaje.

Doporučení:
- MPSV ČR by mělo vydat jednotné metodické pokyny k vedení evidence a statistických údajů především u sociálního kurátora.
- Věnovat pozornost hlášenkám z dětských domovů a výchovných ústavů o výstupu po dosažení klientovy zletilosti kvůli včasné intervenci právě s ohledem na věk klienta (nejméně čtvrt až půl roku před výstupem z domova či ústavu), hlášenkám změn o pohybu klienta ve vazbě či výkonu trestu přicházejícím z VS ČR, hlášením o nadcházejícím propuštění z výkonu trestu odnětí svobody - to vše opět s ohledem na včasnou intervenci v kontinuální sociální práci.

Metodické vedení MPSV, organizace postpenitenciární péče

Na základě výše sledovaných okruhů je možno konstatovat, že jedním ze zásadních problémů kontinuální sociální práce a postpenitenciární pomoci je nejednotná organizační struktura sociálních referátů okresních a obvodních úřadů. Na některých okresních/obvodních úřadech nejsou zřízena oddělení sociální prevence, tudíž není v tomto ohledu respektováno vládní usnesení č. 341/94. 

K navýšení kurátorů pro mládež v roce 1995 a 1996 docházelo. V současné době je však patrný jev opačný - snižování funkčních míst kurátorů pro mládež z důvodů celkového snižování stavu pracovníků ve státní správě. Ani vládní usnesení č. 209/97 o personálním posílení funkce sociálního kurátora není vzhledem ke kontinuální sociální práci s pachateli trestné činnosti naplňováno.

Organizační nesoulad a absence jednotné organizační struktury vychází z nedostatečného metodického vedení ze strany MPSV ČR, které samo dosud neinformovalo jednotlivé okresní a obvodní úřady o změnách vnitřní reorganizace (restrukturalizace) na samotném MPSV ČR.

Doporučení:
Posílení, ucelení metodického vedení ze strany MPSV ČR a respektování potřeb praxe a moderního přístupu ke kontinuální práci.


Název rubriky - Studie - zatim helsinsky vybor
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 13.4.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 13.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Český hesinský výbor
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy