Metodika vyšetřování vražd 2

U trestného činu vraždy se setkáváme s velkým množstvím stop vyskytujících se na více místech - místo činu, místo nálezu, na místě, kde pachatel jednal v úmyslu utajit trestný čin, na zbrani a nástroji.Tyto stopy označujeme jako stopy materiální.

2. TYPICKÉ STOPY U VRAŽD

U trestného činu vraždy se setkáváme s velkým množstvím stop vyskytujících se na více místech - místo činu, místo nálezu, na místě, kde pachatel jednal v úmyslu utajit trestný čin, na zbrani a nástroji.Tyto stopy označujeme jako stopy materiální.

Zvlášť typické pro vraždu jsou stopy biologické ( stopy krve a jiných tělních tekutin a výměšků, tkáně, vlasy, chlupy) - většinou pocházejí z těla oběti a nachází se na místě činu, oděvu oběti, zbrani apod. Zůstávají i na těle a oděvu pachatele a mají velkou důkazní hodnotu.

Charakteristickými stopami vznikajícími při vraždách jsou stopy násilí na těle oběti (rány, škrábance, výrony, zlomeniny) - poskytují informace o druhu a intenzitě násilí, o mechanismu jejich vzniku, o jednání pachatele, o použitém nástroji, o motivu pachatele.

Velký význam mají při vyšetřování vražd také mikrostopy. Jsou to nepatrné částečky prachu, hlíny, biologických materiálů.

Při vyšetřování vražd se setkáváme i s paměťovými stopami - vznikají ve vědomí osob pozorujících průběh spáchané vraždy. Jen zřídka jsou však u svědků komplexní do té míry, aby poskytly celkový obraz o všech podstatných okolnostech vraždy. Výjimkou je oběť, která útok přežila. Také ve vědomí samotného pachatele zůstávají paměťové stopy o události komplexní.

2.1.BIOLOGICKÉ STOPY

Při vyšetřování vražd se s nimi setkáváme nejčastěji.

Biologické stopy jsou tvořeny především biologickým materiálem pocházejícím z lidského organismu, a to:

a) materiálem oddělujícím se od lidského organismu spontánně (moč,stolice, samovolně vypadlé vlasy a chlupy)

b) materiálem odděleným od lidského organismu vnějším mechanickým, chemickým nebo fyzikálním působením (krev, části tkání)

c) materiálem, který se zachoval po smrti člověka (části mrtvoly, kosti)

Další skupinu biologických stop tvoří materiály zvířecího původu, mikroorganismy a materiály rostlinného původu.

2.1.1. Krevní stopy

Pokud jde o krevní stopy, v praxi se rozlišují:

· krevní kapky - vznikají dopadem krve na podložku

· krevní stříkance - vznikají při otevření cévy a při opakovaných úderech do krvácející rány

· krevní stružky - vznikají vytékáním krve z ran na povrchu těla, popřípadě z  tělních dutin

· krevní kaluže - nachází se v  místech, kde došlo k  výraznému krvácení a vždy v bezprostřední blízkosti postiženého místa

· jiné krevní stopy (otisky a otěry) - vznikají druhotně otiskem či otěrem zakrváceného předmětu

· zbytky odstraňovaných krevních stop

Při zkoumání, zda se jedná o krev a jaké je skupiny, se postupuje tak, že nejprve je nutno provést biochemický důkaz krve (zda jde vůbec o krev), následně imunologický důkaz původu krve (tj. zda jde o krev lidskou nebo zvířecí) a po té se provádí důkaz krevní skupiny. V případě negativního zjištění u první či druhé zkoušky se už dále ve zkoumání nepokračuje.

Biochemický důkaz krve je založen na detekci krve pomocí jednodušších orientačních zkoušek prováděných na viditelných stopách, a to jak na místě činu, tak i v laboratoři, metodou lokalizované detekce. Tyto postupy doplňuje tzv. plošná detekce umožňující odhalení latentních stop biologických materiálů, tzn. včetně krve na povrchu předmětů. Peroxidázové orientační zkoušky jako nejrozšířenější postupy lokalizované detekce krevní stopy jsou založeny na principu použití reagenčních proužků (Hematest, Desmophan). Tyto orientační zkoušky však nejsou specifické. Proto je nezbytné provést ještě důkaz specifický, jehož pozitivní reakce je možná jedině s krví. Specifickými průkazy krve jsou krystalografické a spektroskopické zkoušky. Důkaz krevní skupiny se u čerstvé lidské krve provádí aglutinací zkoumaných krvinek vyšetřované krve séry známých krevních skupin nebo působením séra ze známé krve na známé krvinky skupin A a B. Někdy je možno zjistit i podskupiny a přítomnost Rh faktoru.

Skupinové vlastnosti krve je možné zjistit pouze z většího množství krevního materiálu a nelze použít krev sraženou nebo změněnou hnilobným rozkladem. Pro zajištění objektivnosti výsledku zkoumání u těchto stop je vždy nutné zkoumat i podkladový materiál, tzv. nosič krevní stopy.

METODA DNA

Metoda DNA je metodou molekulární genetiky, která umožňuje určit původ krevních skvrn a jiných biologických materiálů s jistotou, která se blíží individuální identifikaci. Složením své DNA se dva jedinci od sebe odlišují více než svými dědičnými znaky.

Možnosti využití analýzy DNA v kriminalistické praxi:

· při identifikaci pachatelů trestných činů, kteří zanechali na místě biologické stopy obsahující DNA (krev, vlasy s kořínky, malé kousky kůže nebo jiné tkáně),

· při identifikaci pachatelů trestných činů znásilnění, jestliže se získá z vaginálního výtěru nebo jiného zdroje alespoň malé množství spermatu,

· při identifikaci obětí trestných činů nebo přírodních či jiných katastrof, po nichž byly zajištěny zbytky tkání obsahující nedegradovanou DNA (využití přichází v úvahu jen v případech, kdy je k dispozici srovnávací materiál),

· při určování pohlaví z nepatrných biologických stop

Příklad: Dne 19. 5. 1993 oznámil Miloslav L. na Obvodní ředitelství Policie ČR Rokycany, že nalezl v domku v obci H. mrtvou ženu Z. A. Do domku jej poslala jeho matka, přítelkyně zemřelé, protože ta nešla ten den nakupovat. Na místo se dostavila výjezdová skupina P ČR. Přivolaný lékař uvedl jako příčinu smrti udušení z uškrcení. Při ohledání místa činu bylo zajištěno množství stop, mj. i oděv zavražděné. Ten byl poslán na odbornou expertízu a při ní byly objeveny tři kapky krve na košili zavražděné, které vykazovaly jinou krevní skupinu než měla zavražděná. Pomocí metody analýzy DNA byla u kapek zjištěna krevní skupina B. Osoby žijící v okruhu zavražděné byly vyzvány, aby se podrobily testu krevní skupiny. Mezi těmito osobami byl zjištěn jediný člověk s krevní skupinou B. Jeho krev byla poslána na odbornou kriminalistickou expertízu z oboru biologie. Znalec zjistil naprostou shodu všech 6 testovaných polymorfismů u DNK izolované z kapek na košili a DNK izolované z krve podezřelého P. Š. Na základě tohoto zjištění byl P. Š podroben výslech a nakonec se k vraždě přiznal. Velký podíl na objasnění této vraždy měla právě metoda analýzy DNA, díky níž se podařilo usvědčit pachatele, který původně v okruhu podezřelých nebyl. Ke zdárnému vyřešení případu přispěli i technici z oboru kriminalistické biologie, kterým se podařilo zaschlé skvrny na košili jako krev identifikovat a vytvořit z nich vzorky vhodné k analýze.

2.1.2. Jiné biologické stopy

Při zkoumání dalších biologických materiálů jde o stanovení, o jaký druh skvrny se jedná.

Sliny jsou zkoumány zejména ve formě zaschlých skvrn na dopisních obálkách, poštovních známkách, nedopalcích cigaret atd. Někdy je možné z nich zjistit i krevní skupinové vlastnosti.

Pot je nejfrekventovaněji se vyskytujícím typem sekretu, jehož průkaz je založen na vyšetření sérologické aktivity míst s pravděpodobným výskytem potu. Lze z něj určit krevní skupinu.

Z moči a dalších lidských metabolitů (lejna, zvratků) se vzhledem k rušivým vlivům silných bakteriálních kontaminací vyšetřování systémů dědičných krevních vlastností neprovádí.

Větší význam mají pro kriminalisty skvrny spermatu. Už samotný výskyt spermatu na místě činu má velký význam. Dá se z něj usuzovat na sexuální motiv činu (pravděpodobnost fingování motivu je zanedbatelná). Jestliže byla skvrna zanechána vylučovatelem, je možné prokázat jeho skupinovou příslušnost. Je-li obětí vraždy žena, lze prokázat spermie v pochvě i za docela dlouhou dobu.

Tkáněmi, které jsou nejčastěji zkoumány, jsou kosti, části kůže a svaloviny. U kostí se zjišťuje, zda jsou lidské. Pokud je v nich zachována nějaká bílkovina, podaří se někdy prokázat i skupinové vlastnosti. Krevní skupinové vlastnosti lze na základě bílkoviny zjistit i ze zubní dřeně. Částečky lidské kůže často zůstávají oběti za nehty, zejména pokud se bránila. Proto se mrtvolám odebírá nečistota za nehty a podrobuje se odbornému zkoumání. Jedná se o tak zvané mikrostopy.

Další důležitou skupinu biologických stop tvoří vlasy a chlupy (souborně označovány jako trichologické stopy), které se často objevují na místě činu. Možnost vyšetřování trichologického materiálu z hlediska dalších systémů dědičných krevních znaků je vázáno na přítomnost vlasových kořínků a na nich ulpělých epiteliálních buněk pokožky. Krevní skupinovou vlastnost lze z  vlasů určit jedině tehdy, je-li k dispozici srovnávací vzorek tekuté krve osob, jimž by vlasy měly patřit.

Při zkoumání rostlinných materiálů (dřevin, semen, pylů, listů atd.) lze zpravidla dospět pouze k závěru o druhové příslušnosti.

2.2. BALISTICKÉ STOPY

Kriminalistická balistika se zabývá zkoumáním zbraní, střeliva a jeho součástí, vedlejších produktů výstřelu a objektů se stopami zásahu nebo účinku střel. Zabývá se také vnitřní, přechodovou a vnější balistikou s cílem určit skupinovou příslušnost a provést individuální identifikaci zbraní za současného objasnění příčin a podmínek, za nichž došlo k výstřelu a poškození objektu střelou.

Dále její význam spočívá v tom , že umožňují zjistit, zda prověřovanou zbraní nebyl spáchán jiný, doposud neobjasněný trestný čin, či zda jednou a touž zbraní nebylo spácháno více trestných činů. Při těchto zkoumáních jsou nábojnice a střely získané pokusnou střelbou ze zajištěné zbraně a nábojnice a střely, zajištěné na místě činu, srovnávány s nábojnicemi a střelami vedenými ve sbírce nábojnic a střel z míst neobjasněných trestných činů.

Příklad: Dne 19. 12. 1994 v Sokolově ve strážnici objektu Pozemních staveb zastřelen strážný J. H. Při ohledání místa činu byly zajištěny dvě vystřelené nábojnice ráže 7,65 mm a vystřelená kulka. Druhá kulka pak byla nalezena v těle mrtvého. Po zajištění pachatele byla u něj doma nalezena pistole se zásobníkem obsahujícím dva kusy nábojů. Tato pistole byla zaslána do Kriminalistického ústavu v Praze na odbornou balistickou expertízu.

Pistole zde byla identifikována jako samonabíjecí pistole tuzemské ČZ vzor 70, ráže 7,65 mm Browning, výrobní číslo 285055, ve standartním provedení. Zbraň je v dobrém technickém stavu. Na zbrani nebyly zjištěny žádné dodatečné opravy ani úpravy. Se zbraní byl předložen zásobník, který je v dobrém technickém stavu, a dva kusy nábojů do něj. Jedná se o ostré náboje tuzemské výroby S+B Vlašim. U jednoho náboje je zápalka zalakována červeným, u druhého černým lakem. Obě dvě střely jsou shodným způsobem, dodatečně laicky upravované. Mechanickou úpravou pilováním došlo na špičce střel k odstranění tombakové vrstvy a k částečnému narušení ocelového pláště. Nábojnice a střely, získané při zkušební střelbě z  předložené zbraně, byly porovnány s N+S v ústřední sbírce, z případů dosud neobjasněné trestné činnosti, uvedené na KÚ Praha. Mikroskopickým zkoumáním byla zjištěna individuální shoda s nábojnicemi a střelami uloženými v ústřední sbírce N+S KÚ Praha, pod č. 16/11. Jedná se o nábojnice a střely z případů vraždy strážného J. H., ze dne 19. 12. 1994 v Sokolově, a trojnásobné vraždy rodiny T. v Chodově ze dne 14. 1. 1995. 

Provedená balistická expertíza potvrdila souvislost mezi dvěma dosud neobjasněnými trestnými činy. Protože byl již zajištěn pachatel jednoho z nich, strážného J. H.,mohlo být na základě tohoto posudku zahájeno jeho vyšetřování i pro případ druhé série vražd. Pachatel se následně přiznal k oběma vraždám.

2.3. STOPY VĚCNÉ

Jedná se o předměty, které byly nástrojem k provedení trestného činu nebo objektem trestného jednání, předměty, které svými individuálními vlastnostmi nebo jiným způsobem mohou přispět ke zjištění a objasnění skutkových okolností vyšetřovaného trestného činu. Do této skupiny řadíme i předměty, které pachatel zanechal na místě činu.

U případů vražd se sebevraždou se nachází na místě činu často dopisy na rozloučenou, kterými pachatelé čin často vysvětlují a ospravedlňují. V případech, kdy identifikace pisatele je významná pro vyšetřování, provádí se grafologický rozbor písemnosti.


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 23.3.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 14.3.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Iva Albertová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy