Metodika vyšetřování vražd 7

Výslech je získávání a dokumentování výpovědi svědka , obviněného či obžalovaného o trestněprávních relevantních skutkových okolnostech, prováděné orgánem činným v trestním řízení v souladu s ustanoveními TrŘ.

. ZVLÁŠTNOSTI NÁSLEDNÝCH VYŠETŘOVACÍCH A OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH ÚKONů

8.1. ZVLÁŠTNOSTI VÝSLECHU OBVINĚNÉHO

Výslech je získávání a dokumentování výpovědi svědka , obviněného či obžalovaného o trestněprávních relevantních skutkových okolnostech, prováděné orgánem činným v trestním řízení v souladu s ustanoveními TrŘ.

Příprava a vedení výslechu osoby obviněné z vraždy je náročný a složitý úkon. To platí jak u osoby dosud bezúhonné, tak u těžkého recidivisty.

U složitějších trestních věcí (mezi něž se vyšetřování vraždy řadí) je žádoucí, aby vyšetřovatel zpracoval plán výslechu. Výslech má být prováděn klidným, rozvážným a cílevědomým způsobem.

Obviněnému musí být dána možnost, aby nejdříve sám souvisle vylíčil skutečnosti, které jsou předmětem obvinění (monologová část výslechu). Poté vyšetřovatel přistoupí k výslechu formou kladení otázek, tzv. dialogová část výslechu. Otázky kladené vyšetřovatelem mají sloužit k odstranění neúplnosti, nejasnosti nebo rozporů ve výpovědi obviněného. Význam má i zjišťování a hodnocení příčin těchto nejasností a rozporů. Položené otázky musí být jasné a srozumitelné. Zakázáno je kladení otázek kapciozních a sugestivních.

Cílem výslechu obviněného je zjištění co největšího množství informací o předmětu výslechu (o průběhu trestného činu, o obhajobě obviněného a jeho stanovisku k vyšetřování věci), a to pokud možno co nejpravdivějších.

Výslech osoby obviněné z vraždy se obsahově zaměřuje na:

okolnosti, které vraždě předcházely, zda obviněný zavražděného znal, jaké byly jejich předchozí vztahy, co bylo příčinou konfliktu mezi nimi, v čem spočívala příprava na vraždu, co se odehrálo bezprostředně před vraždou,

detailní popis toho, co obviněný v den vraždy dělal, aby bylo možno zejm. "kritickou" dobu ověřit jinými důkazy,

mechanismus spáchané vraždy, v jakém postavení se nacházel obviněný a oběť, jakými pohyby a prostředky byl veden útok, jaká byla obrana oběti,

jednání po dovršení činu, jaké je případné utajování činu, manipulování s mrtvolou, zbavení se zbraně, nakládání s odcizenými předměty.

Protože se vraždy odehrávají nejčastěji beze svědků, je možné některé okolnosti, zejména subjektivní faktory, zjistit pouze z výpovědi pachatele.

Jestliže se obviněný v průběhu výslechu k činu doznal, je možné toto doznání považovat za věrohodné pouze tehdy, je-li možné jeho věrohodnost podpořit dalšími věrohodnými důkazy.Výpověď sama o sobě není rozhodující a nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti prozkoumat a všemi dosažitelnými prostředky ověřit všechny okolnosti případu, jak usvědčující, tak vyviňující.

Existují tři základní druhy doznání:

1) "z rozvahy" - na základě toho, že obviněný zváží, co hovoří pro a proti vině, posoudí výhody lživé a pravdivé výpovědi, přiznání ovlivněno rozumem

2) "z vnitřního donucení" - pod tlakem svědomí, orientováno více emotivně

3)"v afektu" - v silném emocionálním rozrušení, kdy obviněný není schopen racionálně posoudit důsledky svého přiznání, často i u nedbalostních trestných činů, vyslýchaná osoba se po prožitém šoku přiznává k vině, protože je o tom subjektivně přesvědčena, po odeznění afektu dochází často ke změnám výpovědi.

Protokol o výpovědi obviněného sepsaný v přípravném řízení je nutno obviněnému předložit k přečtení a podpisu.

8.2. ZVLÁŠTNOSTI VÝSLECHU SVĚDKA

8.2.1 Svědek

Svědkem je fyzická osoba rozdílná od obviněného, která je povinna se na předvolání dostavit a vypovídat o trestném činu, jeho pachateli a o okolnostech, které jsou jí o trestné činnosti známy. Svědek je nezastupitelný jinou osobou, protože má vypovídat o situaci, kterou sám svými smysly vnímal.

Výslech svědka je základním a nejčastějším důkazním prostředkem v trestním řízení a má mimořádný význam pro rozhodování ve věci. Její význam lze spatřovat zejména v tom, že na jejím základě a ve spojení s ostatními důkazy, mají orgány činné v trestním řízení možnost obnovit si celý obraz trestného činu a případ správně kvalifikovat. a případ správně kvalifikovat.

U všech svědeckých výpovědí se předpokládá, že vyslýchaný vnímal určitý děj, a  to buď svými smysly bezprostředně (svědek přímý, očitý) nebo zprostředkovaně (svědek nepřímý, o věci ví z doslechu). Spolehlivost "svědka z doslechu" je však podstatně zmenšena.

Při vyšetřování vražd jsou jako svědci vyslýchány hlavně osoby, které vnímaly průběh činu (viděly průběh vraždy, slyšely oběť). Dále jsou to osoby, které mají co do činění s místem činu (viděly zde dříve pachatele, viděly ho přicházet, odcházet), které mrtvolu nalezly. Důležití jsou také svědkové, kteří mohou vypovídat o vztahu oběti a pachatele a jejich případných konfliktech, osoby, které viděly oběť naposledy.

Vyslechnuti musí být též příbuzní a přátelé oběti.

Nejdůležitějším svědkem u pokusů vražd je sama poškozená osoba. Její výslech je však často znesnadněn zdravotním stavem a věrohodnost výpovědi bývá ovlivněna prožitou zkušeností.

Každou svědeckou výpověď je nutno hodnotit z hlediska toho, do jaké míry svědek objasnil skutečnosti, k nimž vypovídá a jak dalece se shodují jeho údaje s  ostatními nashromážděnými důkazy.

8.2.2. Základní výslechové situace

a. nekonfliktní - vyslýchající má před sebou svědka nebo obviněného, který je ochoten sdělit všechny potřebné informace. Úkolem vyslýchajícího je zachovat po celou dobu výslechu tyto vztahy nekonfliktní povahy a být vyslýchané osobě nápomocen v rámci možností při vzpomínání.

b. konfliktní - kontrární chování účastníků výslechu, mezi vyslýchajícím a  lhoucím nebo k výpovědi neochotným svědkem anebo mezi vyslýchajícím a  obviněným. Obě strany mají protichůdné cíle a usilují způsobit protistraně potíže a překážky.

- mohou se projevit různě, podle toho, zda jsou v sázce zásadní zájmy svědka, obviněného nebo jiné důvody. První případ : zájmy vyslýchajícího a vyslýchaného se diametrálně liší, panuje mezi nimi nepřátelství, obviněný se chce vyhnout své odpovědnosti za trestný čin a usiluje o to, aby vyslýchající neobjasnil trestný čin nebo aby podezíral někoho jiného. Druhý případ: svědek se bojí nevýhod, které by mu z pravdivé výpovědi mohly hrozit. Pokud by se je vyslýchajícímu povedlo rozptýlit, mohla by nastat nekonfliktní situace.

8.2.3. Dokumentace průběhu výslechu

Správná a podle ustanovení trestního řádu provedená dokumentace má značný význam v průběhu dalšího vyšetřování. Jako prostředků dokumentace se u výslechu používá protokol, magnetofonový záznam a videozáznam.

V protokolu vyšetřovatel uvádí základní údaje (místo, čas, jména zúčastněných osob, poučení, návrhy a námitky stran), sdělení vyslýchané osoby, znění položených otázek a odpovědi na ně, někdy se též zaznamenává chování vyslýchaných (rozrušení, pláč, vztek).

Magnetofonový záznam se používá v případech, kde je potřeba zachytit mimo obsahu výpovědi i celkovou atmosféru a stav vyslýchané osoby nebo tam, kde je protokolování nemožné nebo příliš zdlouhavé. O použití magnetofonu musí být vyslýchaná osoba předem informována.

Videozáznam zachovává výhody zvukové dokumentace a spojuje je s předností obrazového záznamu. Výhodou je zejména větší názornost.

8.3. ZVLÁŠTNOSTI EXPERTIZ

Je-li k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí z oblasti vědy, techniky, umění a řemesel a toto objasnění má následně sloužit jako důkaz v trestním řízení, přibere se znalec. Znalec je osoba, která je zapsaná v seznamu znalců a která má odborné znalosti z určitého odvětví vědy, techniky, umění nebo řemesel. Na místě znalců mohou též vystupovat ústavy a specializovaná pracoviště, která se přímo činností, která je předmětem znaleckého zkoumání zabývají.

Expertíza, jako samostatná kriminalistická metoda, zkoumá kriminalisticky relevantní skutečnosti na základě využití odborných znalostí s cílem získání důkazu v trestním řízení.

Orgány činné v trestním řízení zajišťují pro znalce podklady a materiály potřebné ke znaleckému zkoumání. Vyšetřovatelé též formulují dotazy, na něž mají znalci ve svých posudcích odpovědět. Výsledky svého zkoumání zpracovávají znalci do znaleckých posudků, které mohou sloužit v trestním řízení jako důkaz. Orgán vyžadující expertizu musí určit, zda požaduje znalecký posudek či jen odborné vyjádření. Nedošlo-li k zahájení trestního stíhání, lze požadovat pouze odborné vyjádření. Provedení expertizy není omezeno žádnou lhůtou.

Jedno z nejvýznamnějších postavení mezi odbornými expertízami zaujímá kriminalistická expertíza, která zahrnuje např. expertizu balistickou, daktyloskopickou, písmoznaleckou, mechanoskopickou a dal.

Mezi nejdůležitější expertizy prováděné v průběhu vyšetřování patří soudně lékařská expertiza, která se uplatňuje již v samých počátcích vyšetřování.

Téměř ve všech případech se nařizuje zkoumání duševního stavu obviněného. Znalci posuzují ovládací a rozpoznávací schopnosti, motivaci a pohnutky v  jednání pachatele. Na vyšetření se podílí též psycholog a někdy sexuolog.

8.3.1. Znalecký posudek z odvětví psychiatrie, psychologie a sexuologie

Je zaměřen na posouzení duševního stavu obviněného, zejména příčetnosti, a to v  době spáchání činu.

Náš trestní zákon uvádí definici nepříčetnosti v § 12: kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Za zvláštní případ nepříčetnosti se považuje opilství - § 201a TrZ.

Trestní zákon má i ustanovení zabývající se sníženou příčetností v době činu.

Stav nepříčetnosti nebo snížené příčetnosti vyslovuje soud na základě posudku znalců.

Podle ustanovení § 105 odst. 2 TrŘ je nutno k vyšetření duševního stavu obviněného, jsou-li o něm pochybnosti, přibrat vždy dva znalce (ze stejného oboru i odvětví).

Znalecký posudek z oboru psychiatrie je obsáhlá studie pachatele, v níž znalci vycházejí:

a)ze studia trestního spisu

b) ze zdravotní dokumentace pachatele

c) z vlastního vyšetření

d) z psychopatologického rozboru vycházejícího ze zkušeností zjištěných v  bodech a) - c)

Podstatou znaleckého posudku jsou odpovědi na otázky, které znalcům položil orgán, jenž provedení posudku nařídil. Základní otázky : - zda byl pachatel v  době spáchání trestného činu stižen duševní poruchou,

- zda tato porucha nějak ovlivnila jeho rozpoznávací nebo ovládací schopnosti,

- jaké jsou možnosti sociální rehabilitace, zda je pachatel schopen se účastnit trestního řízení, jaká jsou navrhovaná ochranná opatření.

Často bývají k psychiatrickému posouzení přibíráni psychologové a sexuologové - k celkovému dokreslení osobnosti a charakteru pachatele, jeho motivy, možnosti léčení, vyléčení a resocializace.

9. ZVLÁŠTNOSTI ZAPOJENÍ VEŘEJNOSTI DO VYŠETŘOVÁNÍ A ZVLÁŠTNOSTI KRIMINALISTICKÉ PREVENCE

Pomoc veřejnosti se nejvíc uplatní při pátrání po neznámém pachateli. Policejní orgány se často v takových případech obrací na veřejnost s výzvou na podání informací o okolnostech vraždy. Podaří se tak mnohdy získat informace o výskytu podezřelých osob v blízkosti místa činu a jejich popis, popis a pohyb dopravních prostředků.

Pomoc veřejnosti je též velmi významná v případech pátrání po pohřešovaných osobách v terénu a v případech zjišťování totožnosti neznámých mrtvol.

Kriminalistická prevence vražd je velmi obtížná, protože vraždy bývají nejčastěji motivovány mezilidskými vztahy či subjektivními faktory, a proto jsou velmi těžce ovlivnitelné kriminalistickými metodami.


Název rubriky - Trestní pr. - základní témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 18.5.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 18.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Iva Albertová

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Doporučujeme legislativu k diskusi
TrZák - komentář JUDr. Teryngela
Obecná část
Zvláštní část
Z 001 Trestné činy proti základům republiky
Z 002 Trestné činy proti bezpečnosti republiky
Z 003 Trestné činy proti obraně vlasti
Z 004 Trestné činy proti hospodářské soustavě
Z 005 Trestné činy proti hospodářské kázni
Z 006 Trestné činy proti měně a trestné činy daňové
Z 007 Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi
Z 008 Trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele
Z 009 Trestné činy veřejných činitelů
Z 010 Úplatkářství
Z 011 Zločinné spolčení
Z 012 Některé trestné součinnosti
Z 013 Jiná rušení činnosti státního orgánu
Z 014 Trestné činy obecně nebezpečné
Z 015 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití
Z 016 Trestné činy proti rodině a mládeži
Z 017 Trestné činy proti životu a zdraví
Z 018 Trestné činy proti svobodě
Z 019 Trestné činy proti lidské důstojnosti
Z 020 Trestné činy proti majetku
Z 021 Trestné činy proti lidskosti
Z 022 Trestné činny proti brannosti
Z 023 Trestné činy proti civilní službě
Z 024 Trestné činy proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
Z 025 Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu
Z 026 Trestné činy proti povinnostem strážní a dozorčí služby
Z 027 Trestné činy ohrožující bojeschopnost
Z 028 Společná ustanovení
Z+ 001 Přechodná a závěrečná ustanovení
Starší příspěvky
Příspěvky
Vzory a příklady dokumentů
Příklady k diskusi
Studie, zprávy, analýzy