K § 193, § 194

    Jde o speciální ustanovení, chránící spotřebitele nad rámec zákona o ochraně spotřebitele (srov. § 121 a poznámky k němu).
    Trestní odpovědnost za tyto trestné činy byla rozšířena už novelou č. 290/1993 , V komentáři k této novele v roce 1993 (Novely trestních předpisů a oblast podnikání, Právní rádce 2/294, str. 38) jsem uváděl, že "jako reakce na epidemie salmonelózy a další z vadných ryb a dalších produktů přichází zpřísnění, resp. rozšíření okruhu trestní odpovědnosti u ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými potřebami podle § 193 a § 194 tr. zák. Až dosud šlo o odpovědnost toho, kdo měl na prodej, vyrobil nebo sobě anebo jinému opatřil potraviny nebo jiné předměty nebezpečné lidskému zdraví, a to úmyslně (§ 193) nebo z nedbalosti (§ 194). Novela okruh rozšiřuje o to, že předměty má pachatel na prodej nebo pro tento účel. Znamená to, že závadné potraviny nemusí být určeny k přímému prodeji, mohou být teprve skladovány, ještě nemusí být ani vystaveny nebo nabídnuty, postačí, jestliže kontrola v tomto okamžiku zjistí jejich závadnost, a podmínky trestní odpovědnosti jsou (za splnění dalších předpokladů) naplněny."
    Jinými předměty se rozumí zejména též léky. Nebezpečnost pro lidské zdraví pak je nutno posuzovat v souvislosti s obvyklým účelem požití, není tedy možné stíhat lékárníka za to, že někdo požil lék v rozporu s doporučenou dávkou. Postih by přicházel v úvahu zejména za prodej léků s prošlou dobou životnosti, která mění účinky léků apod. Postih podle uvedených ustanovení by přicházel v úvahu také tehdy, kdyby byla porušena povinnost stanovená v § 52 zák. č. 79/1997,o léčivech, tedy povinnost ohlásit podezření ze závady léčivého přípravku a zastavit prodej předmětné šarže. 1
    V praxi se ovšem vyskytuje postih především za výrobu a prodej závadných potravin, zejména zmrzliny nebo salátů, jejichž požití způsobuje epidemie salmonelózy.

1 Příslušná povinnost podle zákona zní: V případě podezření ze závady v jakosti léčivého přípravku jsou osoby vydávající léčivé přípravky podle § 48 odst. 3 nebo osoby uvedené v § 48 odst. 6 nebo osoby poskytující zdravotní péči či veterinární péči (§ 3 odst. 7 a 8) povinny neprodleně Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, jde-li o humánní léčivý přípravek, anebo Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, jde-li o veterinární léčivý přípravek,
a) oznámit tuto skutečnost,
b) zaslat vzorek tohoto léčivého přípravku, pokud je k dispozici;
tato povinnost se nevztahuje na transfúzní přípravky.
Do konečného rozhodnutí příslušného ústavu nesmějí být léčivé přípravky téže šarže vydávány ani aplikovány. zpět