|
§ 253
§ 253
Lichva
(1) Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, nebo
kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe převede,
bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 značný prospěch.
K § 253
Jde o ustanovení, které se v praxi uplatňuje jen zcela výjimečně. Chrání se svobodná dispozice s majetkem za situace, kdy osoba oprávněná majetkem disponovat není zcela způsobilá k takové dispozici pro rozumovou slabost, tíseň , nezkušenost nebo rozrušení a uzavře smlouvu, která je pro ni zřetelně nevýhodná, přičemž ten, kdo z takové smlouvy těží, o uvedených okolnostech ví.
V tom právě spočívá rozdíl mezi tímto trestným činem a trestným činem podvodu, neboť u podvodu jde o uvedení v omyl nebo využití omylu, případně potlačení podstatných údajů potřebných k rozhodnutí.
Tísní se rozumí mimořádně tíživá situace poškozeného vyvolaná byť i přechodnou naléhavou potřebou. V praxi půjde zpravidla o splatnost dluhů.
Lze předpokládat, že uvedený trestný čin má vysokou latenci, neboť půjčování peněz na lichvářský úrok až několika desítek procent měsíčně ¨není podle zkušeností autora nijak výjimečné, avšak metody vymáhání splátek nebo jistiny obvykle vylučují, že by se poškozený odvážil obrátit na policii.
Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 12.1.2004 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 12.1.2004.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:
|
...
|
|
