K § 251

    Podílnictví je zvláštním případem účastenství v širším smyslu. Pachatel podílnictví totiž ve většině případů umožňuje pachateli hlavního trestného činu realizovat zisk z jeho trestné činnosti.
    Předmětem podílnictví je věc, která byla získána trestným činem získaným jinou osobou nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno. Z tohoto hlediska nabývá důležitosti ustanovení § 89 odst. 13 tr. zák. o tom, že ustanovení o věcech se vztahují i na cenné papíry. Proto převod zaknihovaných cenných papírů, které byly získány trestným činem na sebe nebo kohokoli jiného může být posouzen jako tento trestný čin.
    Věc musí být získána trestným činem jiné osoby, odlišné od podílníka. Není podílnictvím, jestliže např. návodce k trestnému činu slíbí, že se po jeho uskutečnění "postará o výtěžek". V takovém případě je účastníkem na spáchaném trestném činu ve formě návodu a pomoci (slibem přispět po činu), stejně tak není podílníkem spolupachatel, který má v rámci organizované skupiny za úkol ukrýt odcizené věci.
    Současně je znakem podílnictví úmysl s věcí disponovat ve svůj prospěch, nikoli v úmyslu věc ukrýt ve snaze znemožnit nalezení důkazu - v takovém případě by šlo o trestný čin nadržování.
    Trestný čin, jímž byla věc získána, bývá v praxi obvykle trestný čin majetkový, nejčastěji krádež. Typické je např. překupnictví kradených starožitností. Může však jít o jakýkoli jiný trestný čin, např. loupež, přijímání úplatku, poškozování spotřebitele nebo jiný hospodářský trestný čin.

    Pachatel podílnictví musí vědět, že věc byla získána trestným činem. Musí tedy vědět nebo být aspoň srozuměn s tím, že pachatel hlavním činem např. krádeže způsobil škodu nikoli nepatrnou. To je důležité v případě, kdy předmětem jsou peníze. V konkrétním případě např. pachatel odcizil z osobního automobilu kufřík s 30 000 Kč. Šlo o mladistvého, přičemž několik jeho kamarádů čin vidělo. Za mlčení zaplatil hlavní pachatel každému z nich 1 000 Kč, což samo o sobě není ani výše nikoli nepatrné škody. Vzhledem k tomu však, že věděli, že odcizená částka byla vyšší, byli jeho kamarádi právem odsouzeni pro podílnictví.
    S ohledem na to, že jde o trestný čin s obecným subjektem, ustanovení § 90 odst. 2 tr. zák. se zde neuplatní, trestná je vždy jen fyzická osoba, která by např. pro firmu vědomě koupila kradené zboží. Také kvalifikační okolnosti značného prospěchu nebo prospěchu velkého rozsahu se vztahují k prospěchu pachatele, jestliže by tedy prospěch získala právnická osoba, na kterou pachatel kradenou věc koupil, bude on sám trestný jen v základní sazbě.