K § 175

    Jde o ustanovení, které bylo podstatně změněno novelou č. 134/2002 Sb. Důvodová zpráva k tomu uvádí:
    "Z hlediska nové úpravy trestního řízení, kdy se má v praxi realizovat princip, že znalecký posudek předložený stranou má stejnou důkazní hodnotu jako znalecký posudek vyžádaný orgánem činným v trestním řízení, je třeba rozšířit skutkovou podstatu trestného činu podle § 175 tak, aby dopadala na všechny případy vědomě nepravdivého znaleckého posudku podávaného znalci, ať již zapsanými v seznamu znalců, nebo přibranými postupem předpokládaným v zákoně o znalcích a tlumočnících ad hoc. Navíc je třeba z hlediska potřeb praxe zavést trestněprávní ochranu i na všechny další případy, bez ohledu na to, zda jde o řízení před soudem či jiným státním orgánem, nebo např. podávání znaleckého posudku v souvislosti s oceňováním nemovitosti jako předmětu zástavy při poskytování bankovního úvěru."
    Jde tedy o podstatné zvýšení odpovědnosti soudních znalců, neboť se již nerozlišuje účel nebo orgán, jemuž bude jejich posudek sloužit. Jde tedy nejen o oceňování nemovitostí pro účely zástavy pro bankovní úvěr, ale o oceňování nemovitosti obecně. Totéž se bude týkat oceňování jiných aktiv, zejména pohledávek nebo cenných papírů apod. , kdy ustanovení vhodně doplňuje ustanovení § 125 odst. 2 alinea druhá, která zakotvuje trestní odpovědnost toho, kdo dá znalci nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje pro ocenění, sloužící jako příloha k návrhu na zápis do obchodního rejstříku.
    Samozřejmě půjde i o všechny další případy posudků, neboť současná úprava trestního řádu v ustanovení § 110a ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost zpřístupnit znalci, kterého si přibrala některá ze stran, nejčastěji obviněný, ale může to být i poškozený nebo zúčastněná osoba, informace obsažené ve spise. Může jít ovšem i o posudky o zdravotním stavu obviněného, zejména ohledně schopnosti jeho účasti v trestním řízení nebo o jeho duševním stavu apod.