K § 150

    I toto ustanovení chrání vztahy, k jejichž ochraně jsem zavázáni na základě mezinárodních smluv a které postupně se vstupem zahraničních firem nabývají na důležitosti. Také proto byla trestní sazba zvýšena z původních šesti měsíců až na dvě léta.
    Obdobně jako většina ustanovení v hospodářské oblasti je i ustanovení § 150 normou blanketní, jejíž obsah je vymezen jinými právními předpisy. Konkrétně jde o zák. č. 137/1995 Sb. , o ochranných známkách.
    Podle § 1 cit. zákona je ochrannou známkou označení, tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popř.jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsané do rejstříku ochranných známek, vedeného úřadem průmyslového vlastnictví.
    Pokud jde o druhý odstavec, trestný je, kdo jedná způsobem tam uvedeným pro dosažení hospodářského prospěchu, tzn. musí jít o dosažení vyššího zisku, jehož pachatel záměnou obchodního jméně nebo označení původu dosahuje. Nepůjde tedy o případy, kdy např. ve filmu režisér užije neoprávněně v záběru obchodního jména nějaké firmy a dostane ji tím do nelichotivých souvislostí. V takovém případě je možná ochrana pouze podle občanského zákoníku.
    Samotný pojem obchodního jména je vymezen v ustanovení § 8 až 12 obch. zák. Pro naše účely postačí vědět, že obchodním jménem se rozumí název, pod kterým podnikatel činí právní úkony při své podnikatelské činnosti.
    Bohužel, obchodní jména našich firem, resp. jejich hospodářské výsledky, prozatím v mezinárodním měřítku nikoho nesvádějí k tomu, aby jich neoprávněně užíval.
    Pokud jde o označení původu, jde podle zák. č. 159/1973 o zeměpisný název země, oblasti nebo místa, který se stal obecně známý jako údaj o tom, odkud pochází výrobek, jehož jakost nebo znaky jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředním, včetně činitelů přírodních nebo lidských (např. Žatecký chmel), přičemž i zde je formální podmínka zápisu chráněného označení u Úřadu průmyslového vlastnictví.