§ 031
ODDÍL DRUHÝ
Obecné zásady pro ukládání trestů
Výměra trestu
§ 31
(1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost (§ 3 odst. 4),
k možnosti nápravy a poměrům pachatele.
(2) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud
a) u spolupachatelů též k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo k spáchání trestného činu,
b) u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze
jejich účasti na spáchání trestného činu,
c) u přípravy k trestnému činu a u pokusu trestného činu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného
činu přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které
k jeho dokonání nedošlo.
(3) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu,
nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující
nebo k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby.
K § 31
Toto ustanovení uvádí obecná hlediska pro výměru trestu. Zde již zřetelně vystupuje do popředí i odplatná funkce trestu, tedy proporcionalita trestu v poměru ke stupni nebezpečnosti činu pro společnost (srov. poznámky § 3). Individualizace trestu pak vychází z možností resocializace pachatele.
Název rubriky - Trestní zákon s komentářem
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 24.11.2003 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 24.11.2003.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Petr Bezouška
Související informace - články:
|
...
|
|